Existuje mnoho důvodůstátní regulaci ekonomiky, ale ne všichni je rozumí. Mechanismus kontroly trhu je potenciálně účinnou metodou pro zajištění koordinace a harmonizace různých hospodářských subjektů. Trh je poměrně vysoký a zároveň trvalá odpovědnost za včasné a vysoce kvalitní ekonomická rozhodnutí, jakož i za výsledky prováděných činností.
Potřeba státní regulaceekonomiku vysvětluje skutečnost, že pokud se tržní ceny utváří pod vlivem nabídky a poptávky, budou mít producenti příležitost získat nejucelenější informace o tom, co přesně musí být vyrobeno av jakém časovém rámci. Zároveň tržní ceny diktují přijetí různých rozhodnutí v oblasti investiční politiky a mnoho dalších.
Potřeba státní regulaceekonomika vzniká také proto, že při neexistenci kontroly a předvídatelnosti trhu je prostě objektivně nemožné dosáhnout skutečně důležitých dlouhodobých úkolů a vyřešit všechny závažné společenské a ekonomické otázky. V případě nedostatečné koordinace vztahů mohou vzniknout iracionální náklady v důsledku uvolnění zbytečných komoditních produktů, častého bankrotu kvůli vzniku nepředvídaných změn tržních podmínek, solventnosti a konzistence protistran a dalších důvodů. Zákony trhu samy o sobě mohou vyvo- lout vyhlídky na rozvoj společnosti jako celku pouze spontánně, s naprosto nepředvídatelnými výsledky, a to je jejich organická povaha, která diktuje potřebu státní regulace ekonomiky.
Protože trh je nedokonalýa neudržitelný, a to i ve vyspělých zemích, vláda zasahuje do ekonomiky, je oprávněná. Je třeba poznamenat, že čím vyšší je úroveň výrobní kapacity, tím vyšší bude rozdělení práce mezi všemi provozními dceřinými společnostmi a více než konkurence je, tím více rysy tržního hospodářství vyžaduje nařízení vlády.
Takovou kontrolou je použitíurčitý soubor opatření zaměřených na centralizovaný dopad státu samotného a jeho regionálních a federálních orgánů na hlavní prvky trhu, tj. na podmínky provádění, nabídky a poptávky, tržní infrastrukturu, kvalitu výrobků, konkurenci a mnoho dalších. Obecně platí, že je obvyklé rozlišit tři nejdůležitější funkce státu: stabilitu, spravedlnost a efektivitu.
Charakteristiky tržní ekonomiky vedly,že stát při používání různých ekonomických nástrojů by měl vytvořit takovou ekonomickou situaci, která zajistí co nejefektivnější provoz výroby. Zvláštní pozornost je věnována zejména antimonopolním aktivitám státu, aktivování konkurenčního prostředí na trhu a poskytnutí nejpříznivějších podmínek pro fungování tržních mechanismů.
Pro moderní trh, spravedlivé prostředíje to, že vyšší příjmy jsou ty organizace, které poskytují nákladů a cen, a uspěli v konkurenci na trhu zboží a služeb, kapitálu a práce, a zároveň s nízkou zisk těm, kteří selhali v této oblasti . Výlučně přidělení trh není zárukou životního minima, a z tohoto důvodu by měl stát přerozdělit příjmy prostřednictvím různých daní, stejně jako zajistit odpovídající údržbu seniory, osoby se zdravotním postižením a dalším jinak sociálně potřebným osobám. Jinými slovy, vláda by se měla postarat o zaměstnání všech občanů, aby byla zajištěna co nejnižší možnou úroveň spotřeby prostřednictvím vymezení minimální mzdy.
Stát podporuje ekonomikustabilita, v níž jsou ceny a ceny v extrémně klidných podmínkách a také je vyhlazena cyklická forma vývoje. Je také třeba poznamenat, že provádí antimonopolní politiku.
Stát musí rozhodnout o těch funkcích, které nejsoumůže v zásadě provádět trh samostatně. Regulace přírodních monopolů a jiných sfér tak umožňuje doplnit a upravit čistě tržní mechanismus.
Různé země používají širokou škálutechnologie kontroly ekonomiky, které jsou vybrány na úkor zkušeností získaných v historii. Může se jednat o kontrolu nákladů, daňového systému, odborných hodnocení, limitů, zavedení dlouhodobých standardů a řady dalších opatření. Díky tomu regulace přírodních monopolů a dalších organizací zajišťuje aktivní vliv na trhu a umožňuje také regulaci vztahů mezi spotřebiteli a výrobci. Je třeba poznamenat, že použité metody by měly být průběžně aktualizovány a modernizovány, přizpůsobovat se novým podmínkám a úkolům rozvoje hospodářské struktury a současně nebránit podnikání a iniciativě. Je tak možné dosáhnout pružného využívání tržních a plánovaných zásad založených nejen na jejich opozici, ale i na nejúčinnější kombinaci.
Nástroje státní regulaceekonomika jí umožňuje ovlivňovat činnost různých ekonomických činitelů a také tržní podmínky, aby bylo dosaženo nejoptimálnějších pracovních podmínek pro různé mechanismy.
Jakékoli negativní aspekty, které se vyskytují vmoderní tržní ekonomika, může plně vysvětlit důvody, proč se role státu stále zvyšuje. Právě předcházení jakýmkoli negativním důsledkům práce regulátorů trhu nebo jejich vyhlazování, které představují hlavní úkol, který ekonomická činnost státního aparátu vytváří.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je možné identifikovat několik nejdůležitějších funkcí, pro které se používají nástroje státní regulace ekonomiky:
Na poslední chvíli stojí za zmínku, že jde o topráce antimonopolních struktur, protože jakákoli forma státní regulace ekonomiky je zaměřena na vyloučení možnosti monopolu. Dominance určitých společností v jejich sféře má nakonec velmi negativní dopad na společnost jako celek, takže udržení konkurenčního prostředí je jednou z nejslibnějších funkcí kteréhokoli státu.
Je třeba poznamenat, že existují dvě hlavní formy státní regulace ekonomiky:
Státní regulace v podmínkáchmoderní tržní ekonomika umožňuje využití řady výkonných, legislativních a dozorových opatření, která provádějí státní orgány nebo různé veřejné organizace, s cílem stabilizovat a dále přizpůsobit stávající socioekonomický systém neustále se měnícím podmínkám.
V tomto případě objekty nárazujsou definovány činnosti související s regulací tří vzájemně propojených částí výrobního procesu: regulace výroby, zdrojů a financí.
Podle úrovní regionální hierarchie jsou cíle státní regulace ekonomiky splněny ve dvou směrech: na regionální a federální úrovni.
Strategie pro zajištění takové kontroly je založena na následujících základních principech:
Rozvoj státní regulace ekonomiky se provádí pro následující účely:
Současně jsou metody rozděleny na přímé a nepřímé metody.
Přímé metody, které využívají systém státní regulace ekonomiky, jsou založeny na různých administrativních a právních metodách ovlivňujících práci různých podnikatelských subjektů.
Nepřímé se liší tím, že nestanovit omezení hospodářské volby a místo toho naopak poskytnout dodatečnou motivaci při rozhodování na trhu. Hlavní oblastí jejich využití je celé ekonomické prostředí. Takové mechanismy státní regulace ekonomiky umožňují využívat příležitosti a prostředky dostupné pro měnové a finanční systémy země.
Je třeba poznamenat, že tyto metody jsou vzájemně propojeny.
Pokud hovoříme o nástrojích, které poskytují státní regulaci ekonomiky, pak můžeme identifikovat několik významných:
Je také důležité poznamenat, že kroměvýše zmíněné nástroje pro zajištění státní kontroly nad hospodářstvím, které mají převážně výlučně intraekonomickou povahu, je zde i celý arzenál prostředků, kterými je zajištěna zahraniční ekonomická regulace. Prakticky všechny páky, které poskytují vliv na reprodukční postup v určité zemi, mají také významný dopad na zahraniční hospodářské vztahy. Proto jejich použití zajišťuje změnu diskontní sazby a zdanění, zavedení nových dotací a pobídek pro investice do dlouhodobého majetku a mnoho dalších opatření.
Stát tak zajišťuje regulaci ekonomiky za účelem dosažení optimálního tržního prostředí.
</ p>