Chibis - symbol ptáků slovanských národů

Chibis má širokou škálu biotopů, které pokrývajíseverozápadní Afrika, stepní a lesní stepní zóna Eurasie, od Atlantiku po Pacifik. Jen v blízkosti Baltského moře av západní Evropě vedou sedavý život a na zbytku území cestuje chibis. Pták je známý mnoha, protože v přírodě se vyskytuje velmi často a přitahuje pozornost hlasitým, trpkým výkřikem.

Chibis louka ve velikosti připomíná daw neboholub, jen jeho křídla jsou mnohem širší. Černobílé zbarvení opeření s fialovým a modrozeleným zábleskem se v očích okamžitě zvedne, na špičce se nachází hřeben. Po zimování v teplých oblastech nás přijíždí brzy na jaře, kdy ještě leží sníh, a okamžitě se usadí v loukách, v blízkosti bažin nebo na mokrých polích. Dávají přednost tomu, aby žili ve velkých rodinách nebo v párech, létali v balících, které dosahovaly více než stovky ptáků.

V mnoha zemích je chibi známá. Pták má různá jména - například v Rusku se nazývá pigalitse, louka, vshivik, a v Polsku a na Ukrajině se mylně nazývá racek. Slovanské národy to vždycky milovaly, uctívaly je, takže bylo přísně zakázáno zabíjet ptáky. Snad většina legend, písní a básní není věnována skutečnému racek, a to chibis, protože má také charakteristický smutný, plačící zvuk hlasu. Jeden z ukrajinských hetmánů udělal tento pták symbol Ukrajiny, v legendách se zdá, že neomylná vdova, pak nešťastná matka, která odnáší děti.

Na místě hnízdění spolu s tak brzyhosté, jako divoká holubice, lark, škrtek, chibi a moucha. Vták hnízdí hnízdo přímo na zemi, vytáhne mělkou díru a rozšiřuje ji suchou trávou. Žena položí čtyři vejce, které se pak střídají s partnerem, aby seděl. Rodiče se obávají bezpečnosti koček, takže když vidí člověka z dálky, létají, aby je potkal z úkrytu a křikl. Jejich výkřiky se velmi podobají křiku "toho, jehož jsi, jehož jsi." Chibiři se nevracejí a doprovázejí nebezpečné předměty a vytvářejí neuvěřitelné kočky ve vzduchu.

Chicks s jejich chováním trochu jakotučňáci, v případě nebezpečí, které schovávají. Během malé vzdálenosti děti roztáhnou "sloup", jako by poslouchaly okolní zvuky. Hmyz, červy, hlemýždi, stonožky a různé bezobratlí jsou krmeni chibi. Pták se přizpůsobil k bydlení v agrolandském prostředí, v okolí se cítí pohodlně s dobytkem a mužem. Pokles zemědělské půdy ovlivnil i populace těchto druhů ptáků.

Zvláštní, ale opuštěná a neléčenápole, zarostlé vysokými trávovými plevely, chibi nepovažují za svůj domov. Pták, jehož fotografie vyvolávají něhu, je bohužel stále méně a méně. Je třeba poznamenat, že jejich počet klesá každý rok. Důvodem je nejen změna přirozeného prostředí, ale i vyhubení tisíců jedinců lovci. Zvláště chibi trpí při zimování, kdy jejich maso vstupuje do stravy místních obyvatel: Írán, Čína, země Blízkého východu. Biologové proto vyvíjejí veškeré úsilí k ochraně ptáků před vyhubením, přinejmenším v Rusku.

</ p>