Stát jako sociální jev nemůžeexistují odděleně od jiných zemí. V tomto ohledu provádí určité typy činností, které jsou v judikatuře uznávány za odlišné pojmem "vnější funkce státu". Jasné chápání složení pravomocí, které má stát ve vnějších vztazích, umožňuje pochopit, jak je vykonávána zprostředkovaná suverenita.
Externí funkce státu jsou reprezentovány kombinací těchto tří oblastí:
- provádění zahraniční ekonomické činnosti;
- ochrana před invazí do jiných zemí a / nebo jejich sdružení;
- spolupráce při zachování zavedeného světového řádu.
Stojí za zmínku, že prezentované druhy jsou vizuálněodrážejí skutečnost, že vnější a vnitřní funkce státu jsou vzájemně propojeny. Jakým způsobem je to vyjádřeno? Odpověď je v detailním vyšetření každého z nich.
Funkce vedení hospodářské činnosti natoto období je vnímáno jako jeden z hlavních. Toto ustanovení souvisí se skutečností, že ekonomické vztahy mezi zeměmi skutečně určují vektor vývoje celého života společnosti jako celku a jsou účinným způsobem, jak dosáhnout určitých cílů.
Je třeba poznamenat, že vnitřní a vnějšífunkce státu z ekonomického hlediska, jsou úzce spjata s sebou. Tato situace je vzhledem ke skutečnosti, že ve světě existují takzvané „dělba práce“, který je založen na nejen kulturních a geografických faktorů, ale také normotvorné činnosti v zemích na mezinárodní úrovni. Zvlášť jasně to je pozorováno v zahraničních obchodních aktivit členských zemí WTO.
Druhý důležitý prvek ve struktuře vnějšíhofunkce je obranou. Je třeba poznamenat, že dřívější také zahrnovala funkci vést války dobytí. Od založení OSN se však druhá složka formálně považuje za nelegitimní. V tomto případě je také zřejmé, že vnější a vnitřní funkce státu zajišťují vzájemné fungování. Základem pro účinnou realizaci daného druhu je úspěšný rozvoj ekonomických, vědeckých a technických funkcí a funkcí pro vymáhání práva (efektivní řízení v armádě).
Třetí funkcí je spolupráce při zachování zavedeného světového řádu. Provádí se prostřednictvím následujících činností:
- zřízení konzulárních a diplomatických vztahů;
- zachování kulturního dědictví světa;
- zachování status quo stávajících států;
- rozvoj vědeckých, sociálních, migračních, kulturních a dalších vazeb prostřednictvím zřízení mezivládních organizací a mezinárodních konvenčních právních předpisů.
Většina prezentovaných úkolů je vizuálnědokazují, že tentokrát se také vzájemně propojují vnitřní a vnější funkce státu. Kulturní světové dědictví například nemůže být zachováno výlučně prostřednictvím mezinárodního společenství, především takový akt musí pocházet ze státu, a proto musí země účinně plnit vnitřní funkci ochrany a udržování kultury.
Nejvíce nezávislý v tomto případě jefunkce mezinárodních vztahů. Navíc je na něm založeno všechny vnější funkce státu. Prostřednictvím takových aktivit je země schopna účinně zastupovat na mezinárodní scéně, dosáhnout nejlepších podmínek pro sebe a diktovat její podmínky.
V souhrnu je třeba zdůraznit, že vnějšífunkce státu jsou tvořeny třemi hlavními směry jednání, kterými země obdrží pro sebe zisk hmotné nebo duchovní povahy a také vytváří podmínky pro bezpečnost svého území před hrozbou zvenčí.
</ p>